Kde se vzala Týna?
Ahoj, všem, kdo pravidelně sledují naše stránky a chtějí se dovědět něco velmi málo zajímavého z našeho života. Jak již jste si mohli přečíst na našich stránkách a příspěvcích, tak jsme si kromě nalezenečka Pepiny pořídili začátkem listopadu 2007 mopslíka Vasilka (podrobnější vyprávění o jeho životě - viz odkaz "Mopslík Vasilek") a splnili si tak tím náš tajný sen, že budeme mít pejska a mopslíka k tomu :-)
...
Ovšem to jsme ještě netušili, že matka příroda bude tak mocná čarodějka a nadělí nám v tom našem nadšeném rozšiřování domácího zvířetníku ještě malý-velký dáreček v podobě miminka ;-) Stalo se tak krátce (asi tři týdny) po přivezení půlročního štěněte mopslíka k nám domů...
...
...my jsme ovšem nic netušíc začali velké starání se o pejska - byl chudák nemocný, tak jsme ho začali léčit a měli o něj zpočátku velké starosti. Učili jsme ho kde má pelíšek, kde mističky, kam chodit na záchůdek apod. A jak to tak bývá, v tu dobu se k nám rozhodlo prokousat i naše malé mimi. Pravda, nebránili jsme se přírůstku do rodiny, ale že bude mezi jednotlivými přírůstky (papouškem, pejskem a miminkem) a jejich pořízením cca 2 měsíce odstup, to tušil málokdo ;-)
...
...dne 5. prosince 2007 jsem šla od kadeřníka a říkám si, že mi není nijak dobře. Zima, ke všemu Mikuláš v ten den... No nebudu to natahovat, prostě skončilo to mým večerním pobytem na WC, aniž bych pozřela kapku alkoholu a říkala si, ať už tento stav brzo skončí... Druhý den jsem najela na přísnou dietu na střevní a žaludeční chřipku a šla k lékaři, aby mi nějak pomohl to co nejrychleji vyléčit. A byl z toho týden na neschopence... No a během pobytu doma v posteli jsem si hrála s naším pejsánkem a byla ráda, že mám veselou společnost. Povšimla jsem si, že mě pobolívala prsa a měla jsem pár dní zpožděnou menstruaci. Nevěnovala jsem tomu nijak zvláštní pozornost, neboť nepravidelnost není u mě nic nového a neobvyklého. a přikládala jsem zpoždění prodělané střevní chřipce... Přesto mi to nedalo a v neděli 16. prosince 2007 (už jsem měla asi necelé dva týdny zpožděnou menses) jsem jela do lékárny, abych si ještě než půjdu na gynekologii pro vyvolávací injekci (brrr) prověřila, zda zpoždění není náhodou způsobeno případným těhotenstvím... čemuž jsme se ale v duchu smála. No a jaké bylo překvapení, když po ponoření papírků do lahvičky s ranní močí se během snad 3 vteřin objevily // Nevěřila jsem tomu co vidím... Rozplakala jsme se a nevěděla, co si počít, zda se radovat nebo být smutná... Ten pocit se těžko popisuje... Jediné bylo jasné...
...
...byla jsem naprosto nepřipravená a překvapená a naše malá Týna, jak jsme broučkovi v mém bříšku začali od této chvíle říkat, aniž bychom tušili, zda se tam skrývá holčička či chlapeček, se prostě rozhodla, že musí rozšířit náš cestovatelský klan a v budoucnu podnikat všechny výlety spolu s námi a našimi zvířátky...
...
...a tak jsme se rozhodli, že zatím nikomu o přítomnosti naší Týny neprozradíme nic, dokud nepřekonáme kritické tři měsíce a bude jasné, že naše malé štěstíčko bude mít naději a přežije...
...
...ani Vánoce jsme nevyužili k tomu, abychom darovali příbuzným a známým dáreček v podobě oznámení, že už nás bude vlastně 5 :-))) My dva, Týna, Pepina a Vasilek... A tak jsme začali novou kapitolu našeho společného života - přípravu na rodičovství... :-)
Náhledy fotografií ze složky Miminko